Jak to vidí Entry: Koleos názor lidí na francouzská auta nezmění, přesto jde o povedené SUV

Renaulty mají mezi tuzemskými řidiči pověst nespolehlivých vozů. Někdy právem, někdy se pověst prostě jen svezla s všeříkajícím označením „francouzské auto“. Koleos sice vymysleli Francouzi, vyrábí se ale v Jižní Koreji a stojí na základech japonského Nissanu X-trail. Takže předsudky stranou. Vlajková loď automobilky Renault představuje svou druhou generaci Koleosu po nenápadném faceliftu. Většina toho nového je ale ukryta pod kapotou a uvnitř vozu. Nový je samozřejmě i infotainment. Vůz prohnal zatáčkami tester Entry Engineering Radek Hoke. Koleos jsme otestovali ve spolupráci s Filipem Suchomelem, šéfredaktorem a zakladatelem webu autodays.cz, pravidelně přinášejícím novinky a recenze ze světa infotainmentů, moderních technologií a mobilních aplikací používaných v současných automobilech.

„Francouzská auta moc nemusím, ale uznávám, že Koleos vypadá opravdu pěkně,“ reaguje Radek Hoke po prvním seznámení s vozem. Masivní přídi dominují velké dělené světlomety, jejichž část pro denní svícení je originálně řešená do tvaru písmene C. Díky tomu si vůz nikdo nesplete, i kdyby snad přehlédl obří symbolický znak automobilky, kvůli kterému si to mezi škarohlídy tolik vytrpěla.

Koleos je ale především kolos, obr. Největší ze série SUV, které Renault nabízí, působí navenek nikoliv jako třetihorní mastodont, ale spíše šavlozubý tygr. Nakonec, i ty zahnuté světlomety působí jako extrémně dlouhé špičáky třetihorní šelmy. Dravost a divokost podtrhuje opravdu pěkná černá metalíza s fialovými odlesky, tu si lze pořídit za příplatek.

Ostatně, námi testovaný vůz je v nejvyšší výbavě Initiale Paris, což o sobě auto prozrazuje už nápisem na chromované liště u prolisu kapoty. Facelift se na karoserii projevil jen velmi nenápadně, poznáte ho na předním nárazníku. Proč ale měnit to, co bylo hezké už předtím? Naštěstí, v Renaultu si to uvědomili a facelift tak není revoluce, jako spíše evoluce. „Na první pohled auto působí moderně, má pěkné detaily a nádherné lakování,“ popisuje exteriér auta Radek Hoke.

První svezení v Koleosu ovšem trošičku srazí dojem šelmy, jakou auto doposud působilo. Pod kapotou Kolosu se skrývá dvoulitrový naftový čtyřválec o výkonu 190 koní s automatickou bezestupňovou převodovkou X-Tronic. „Projev motoru je zejména při rozjezdech hlučnější, podvozek je kvůli své tvrdosti docela uskákaný a těžkopádný. Na dálnici si ničeho nevšimnete, ale na okreskách je každý výmol cítit. Očekával bych, že svezení bude pohodlnější, což dávám za vinu tomu, že Koleos nemá adaptivní podvozek,“ glosuje Hoke.

Mínusem je, že při volbě motorizací můžete vybírat jen mezi předokolkou a čtyřkolkou, přičemž ta je logicky výkonnější. Myslíme si ale, že benzín by Koleosu slušel o něco víc, minimálně by jeho projev byl kultivovanější. Ostatně, do terénu s autem za jeden milion stejně pojede málokdo, leda tak na polní cestu. Tu Koleos zvládne bez potíží, krátký převis karoserie by umožnil i jízdu v horším terénu. Brodivost 40 cm je spíše papírový údaj, k praktickému testu v terénu patrně žádný řidič dobrovolně nesvolí.

Opravdové překvapení na řidiče čeká hned po prvním usednutí do auta. Jestli lze Koleos za něco pochválit, jsou to kožené prošívané sedačky. Ty přibližují Koleos prémiovým výbavám luxusních značek. „Mají velice luxusní provedení. Jsou pohodlné, umožňují prodloužit si délku sedáku. Disponují třemi druhy masáží, jsou vyhřívané nebo ventilované, jdou elektricky nastavovat,“ hodnotí Radek Hoke. Pohodlný je i ergonomický vyhřívaný volant. K čemu je ale platný komfortní interiér, když jízdní projevy vozu tento komfort zase sráží?

Infotainment vozu mírně řečeno svojský. Nekopíruje nic, co bychom znali z ostatních koncernových modelů, což může být pro někoho plus, pro jiného mínus. My jej hodnotíme jako osobitý. Tvoří jej 8,7 palcový displej orientovaný na výšku. Kvitujeme s povděkem, že nijak netrčí z palubní desky a nevzbuzuje dojem tabletu, ale je do palubní desky hladce integrován. Projev infotainmentu je bleskový, snad jen grafika nám přišla lehce zastaralá a rozlišení by mohlo být vzhledem k prémiovosti vozu lepší. Potěší, že některá hardwarová tlačítka zůstala zachována, například klimatizace.

„Co se týká navigace, Renault předvedl docela dobrý výkon, protože kromě kvalitních 3D map je k dispozici spolehlivý online traffic v reálném čase od společnosti TomTom. Během každých dvou minut dochází k aktualizaci dopravních informací na vaší trase. Kromě tohoto pomocníka jsou v systému R-Link 2 integrovány Highway Services. Služby se starají mimo dopravu o úsporu času a paliva během jízdy po dálnici. Například pomohou vybrat během placení mýta správnou bránu podle vámi zvoleného typu platební metody,“ zmiňuje Filip Suchomel.

O připojení smartphonu k systémům auta se stará buď bezdrátové bluetooth, nebo USB kabel pro systémy Apple Car Play/Android Auto. Připojení po drátu je sice lehce neohrabané, ale vůči mobilnímu telefonu šetrnější, nezahřívá se tolik jako při bezdrátovém připojení. Zamrzí ale nepřítomnost bezdrátové nabíječky, stejně jako vhodného odkládacího prostoru pro smartphone. Přihrádka na něj je příliš malá. O další připojení se stará konektor AUX, samozřejmostí je 12V zásuvka. Rádio disponuje digitálním tunerem, audiosystém Bose hodnotíme jako špičkový.

Nebyl by to však Renault, aby si nepřichystal nějakou kuriozitu. Tou je dle našeho soudu ovládání médií páčkou pod volantem. „Kolečkem se přepínají skladby, hlasitost se ovládá tlačítky, což svádí člověka dělat to přesně opačně. Ale není to nic, na co by si nezvyknul,“ říká Radek Hoke.

Kaplička přístrojů před řidičem zajímavým způsobem kombinuje digitální a analogové budíky. Ručička palivoměru a ukazatel teploty chladící kapaliny jsou analogové, tachometr a otáčkoměr digitální. Kaplička ale neumožňuje promítat si na ni údaje z infotainmentu, takže například navigaci si před řidičem nespustíte.

Naše největší výtka pak směřuje k tempomatu. Očekávali byste, že u auta za milion bude ten nejlepší. On ale funguje jen od rychlostí 50km/h, při rychlostech pod 40 km/h se sám deaktivuje. O tom je sice řidič akusticky i obrazově informován, ale je to velmi otravné. Neumožňuje to pohodlné poloautonomní popojíždění v kolonách a takový tempomat je vlastně na nic. Velké mínus!

Z asistenčních systémů pak potěší autonomní parkování, sledování mrtvého úhlu, sledování vyjetí z jízdního pruhu nebo asistent pro rozjezd do kopce. Zadní parkovací kamera má sice absenci ostřiku, tuto drobnůstku ale vyvažuje příjemná vychytávka v podobě sklápění zadních sedaček pouhým stisknutím tlačítka na infotainmentu.

Říká se, že ďábel tkví v detailu. A tím detailem, který si Renault nepohlídal, jsou háčky na nákupní tašky v kufru. Rozpočtově nulová položka ve výbavě citelně chybí, obzvláště když vám ji poskakující nákup a bouchající lahve v kufru připomínají celou cestu ze supermarketu domů.

Závěr? Koleos je povedený vůz, který provedením a výbavou nezklame, zároveň ale nemůže přimět vyznavače konkurenčních značek, ale tomuto stylovému Francouzovi dali šanci. K dokonalosti mu schází několik zásadních detailů, na nichž by Renault měl ještě zapracovat – nepovedený tempomat, jízdní projev i drobné detaily v interiéru si o to vyloženě říkají. „Myslím, že vyznavač francouzských vozů nebude Koleosem zklamán a nemá důvod měnit značku. Nevím ale, jestli by Koleos přesvědčil například milovníky německých aut,“ uzavírá Radek Hoke.

Facebooktwitterredditpinterestlinkedinmail